Na FAST Job Days na Fakultě stavební VUT v Brně jsme dorazili v plné sestavě – Contract management a Valuris Experts (členové skupiny Liftrock). A bylo to přesně takové, jak to máme rádi: spousta skvělých rozhovorů, dotazy k praxi i kariéře a hlavně příjemná atmosféra… podpořená i naším „stánkovým palivem“: popcornem.

O čem jsme se bavili nejvíc

Studenti se nejčastěji ptali na:

• jak vypadá práce na reálných projektech (a co je “realita stavby” vs. školní zadání),
• jaké specializace se u nás uplatní,
• jak rychle se dá zapojit do praxe a na čem se dá růst,
• jaké jsou rozdíly mezi technickým a konzultačním směrem (a co znamená „contract management“ v praxi).

Koho hledáme

Pokud studuješ nebo míříš na některou z těchto oblastí, dává to smysl:

• Pozemní stavby
• Management stavebnictví
• Konstrukce a dopravní stavby
• Realizace staveb

Valuris Experts: Konzultant ve stavebnictví (technik)

Role pro technicky smýšlející lidi, kteří chtějí kombinovat techniku, projektové řízení a administrativu – a naučit se věci, které se běžně „na škole ani na stavbě“ tolik neukážou.

Contract Management: Konzultační inženýr

Zapojení do přípravy, řízení a expertního posuzování stavebních projektů napříč jejich životním cyklem – s dopadem na kvalitu, čas i peníze.

Přijď na „páteční brunch“ do našich nových brněnských kanceláří

Chceš jít víc do hloubky a poznat, jak to u nás chodí? Rádi tě pozveme na neformální „páteční brunch“ do našich brněnských kanceláří – Šumavská TOWER, budova C, 9. patro, Brno–Veveří.

Budeš mít prostor probrat:

• co tě zajímá o práci u Valurisu nebo Contract Managementu,
• konkrétní projekty a typické úkoly,
• možnosti praxe / stáže / nástupu.

Stačí nám napsat přes formulář a domluvíme se na termínu.

Volná místa

• Contract Management – kariéra: https://www.contractmanagement.cz/o-nas/kariera/
• Valuris Experts – kariéra: https://www.valuris.cz/kariera

Pokud jste se na stánku nestihli zastavit, napište nám – rádi navážeme i po akci.

Contract Management Slovensko má prvního certifikovaného contract manažera na Slovensku a v Česku

Jako první v České republice a na Slovensku se společnost Contract Management Slovensko z našeho holdingu Liftrock stala držitelem významné mezinárodní certifikace organizace FIDIC. Po absolvování náročné zkoušky ji získal generální ředitel Contract Managementu Slovensko Ondřej Vaněček, který se tak stal certifikovaným contract manažerem. Certifikace organizace FIDIC je nejen prestižním oceněním, ale i důkazem vysoké odbornosti v oblasti řízení smluv a smluvních podmínek. Přečtěte si, jak celý proces certifikace probíhá a co bylo pro Ondřeje Vaněčka při zkoušce nejtěžší.

Certifikace Certified Contract Manager je mezinárodně uznávanou kvalifikací, jejíž držitel prokázal detailní znalost problematiky vzorových smluvních podmínek FIDIC a je schopný je aplikovat a řídit během životního cyklu stavebního projektu. Jedná se o ustanovení z těchto knih:

• Smluvní podmínky pro výstavbu – Červená kniha FIDIC (1999 a 2017)
• Smluvní podmínky pro dodávku technologických zařízení a projektování-výstavbu – Žlutá kniha FIDIC (1999 a 2017) 
• Smluvní podmínky pro stavby na klíč – Stříbrná kniha FIDIC (1999 a 2017) 
• Zlatá pravidla FIDIC (2019)

Význam certifikace FIDIC poroste

Přestože se ve stavebnictví obor contract managementu stále trochu podceňuje, certifikace organizace FIDIC má svůj význam. Mnozí si neuvědomují, že FIDIC není pouze „titulek knih”, ale že se jedná o aktivní organizaci, která si klade za cíl, aby myšlenky a principy FIDIC byly správně aplikovány. Jak se Česká republika a Slovensko budou v oboru contract managementu postupně rozvíjet a získávat znalosti, poroste i důležitost a opodstatnění této certifikace na stavebním trhu.

Podobně to podle Ondřeje Vaněčka bylo i v gastronomickém sektoru. První michelinská hvězda byla v Česku udělena až v roce 2008. Tehdy si většina populace stále myslela, že známkou dobré gastronomie je smažený sýr skoro přes celý talíř. Ale jak se obor rozvíjí a zlepšuje, stávají se prestižní ocenění a certifikace stále důležitějšími. 

„Myslím, že Contract Management Slovensko je v tomto případě prvním držitelem michelinské hvězdy, který jasně ukazuje, že jsme společnost s mezinárodní konkurenceschopností a víme, jak by měl kvalitní contract management vypadat,“ říká ředitel Contract Managementu Slovensko Ondřej Vaněček.

Co musí obsahovat přihláška a jak probíhá zkouška?

Získání certifikace FIDIC pro contract manažery je náročným procesem, který nevyžaduje jen vysokou odbornost, ale i schopnost efektivně aplikovat principy FIDIC. Proces začíná podáním přihlášky, která musí obsahovat detailní informace o dosaženém vzdělání, pracovních zkušenostech (minimálně 5 let pro uchazeče s vysokoškolským titulem nebo kvalifikací) a také reference. Tato fáze je klíčová pro ověření kvalifikací a schopností každého uchazeče. S podáním přihlášky stejně jako se samotnou zkouškou jsou také spojeny peněžní poplatky.

Následuje písemný test obsahující 100 otázek s více odpověďmi (multiple-choice), k nimž se v průběhu vyplňování už nelze vracet. Účastníci odpovídají online. Zkouška trvá 250 minut a vyžaduje nepřetržité připojení, sdílení obrazovky a zapnutý mikrofon i kameru. Účastníci při ní mohou používat FIDIC materiály v elektronické i tištěné formě. 

Musíte ovládat odbornou angličtinu i rozdíly mezi knihami FIDIC 

Celá zkouška probíhá v angličtině, a proto je zásadní rozumět složitým termínům, technickým pojmům a anglickým definicím FIDIC. „Byl jsem překvapen složitostí angličtiny. Považuji se sice za velmi zdatného v angličtině, ale úroveň jazyka používaná v certifikaci byla opravdu vysoká. Další výzvou byla nutnost udržet soustředění po celé čtyři hodiny trvající zkoušky,“ popisuje Ondřej Vaněček náročnost testu. Snadné podle něj naopak bylo rozpoznávat témata a problematiky, kterým se často ve své práci věnuje. 

Kromě znalostí smluvních podmínek FIDIC ověřují otázky také porozumění procesům a jednotlivým fázím projektu. „Velká část otázek však směřovala na specifická témata, se kterými se z naší pozice nesetkáváme denně. Patří sem například zálohové platby, zahájení prací na díle, potvrzení o splnění smlouvy, vyúčtování při dokončení, závěrečná platba, podmínky odstoupení od smlouvy a další,“ vyjmenovává Ondřej Vaněček s tím, že spousta otázek se věnuje také rozdílům mezi vydáním knih FIDIC z roku 1999 a vydáním z roku 2017. V náročné zkoušce nechybí ani komplexní případové studie nebo otázky ke Stříbrné knize či konkrétním Zlatým pravidlům FIDIC, zejména v kontextu zvláštních podmínek.

Ačkoliv měl Ondřej Vaněček omezený čas na aktivní přípravu a před zkouškou byl velmi zaneprázdněný, nejdůležitější průpravou pro něj byly diskuse s kolegy a účast na interních nebo externích školeních, kde čelí zajímavým podnětům, které ho vedou k zamyšlení. K úspěchu mu pomohla i dlouhodobá pasivní příprava formou samostudia a také jeho přirozená zvědavost. 

„Osobně se považuji za velmi zvědavého a analytického člověka, kterému nikdy nestačí jen to, co právě má. Rád prozkoumávám a snažím se získávat specifické znalosti o oboru contract managementu, které nejsou ve střední Evropě běžně využívány nebo správně chápány. Tato certifikace proto byla ideální příležitostí ověřit si, že tyto specifické znalosti skutečně správně ovládám,“ popisuje Ondřej Vaněček důvody, proč se ke zkoušce rozhodl přihlásit.  

Bez dalšího vzdělávání se lidé v oboru neobejdou

Certifikace Certified Contract Manager má platnost tři roky. Její držitel musí každý rok potvrdit svůj zájem o zachování certifikace a zápisu v mezinárodním seznamu certifikovaných contract manažerů. Kromě uhrazení ročního poplatku musí také doložit, že se v uplynulém roce v oblasti FIDIC dále vzdělával – účastnil se konferencí, školení a seminářů nebo publikoval odborné články. Po uplynutí tří let je nutné certifikaci obnovit, a to stejným způsobem. Vlastník certifikátu ale navíc musí prokázat, že za poslední tři roky alespoň 12 měsíců vykonával contract management na projektu řízeném podle smluvních podmínek FIDIC.

„Vzhledem k tomu, že se náš obor neustále vyvíjí, FIDIC vydává nové verze nebo úplně nové knihy, je nezbytné být stále ve střehu a aktualizovat si znalosti. Tyto požadavky ze strany FIDIC mají naprostý smysl. Budu se snažit o jejich splnění a možná i o dosažení vyšší úrovně certifikace, jako je například certifikovaný školitel,“ uvažuje Ondřej Vaněček o dalším profesním posunu.

Sám už je přitom držitelem několika certifikátů České asociace konzultačních inženýrů (CACE), která je členem organizace FIDIC. Jaký je rozdíl mezi certifikacemi těchto dvou organizací? Liší se hlavně v úrovni požadovaných znalostí. Certifikáty organizace CACE, kde se Ondřej Vaněček podílí i na školeních pro navazující certifikace, jako je claim management a správce stavby, jsou zaměřeny na základní vědomosti. Jsou navrženy tak, aby je mohl splnit kdokoliv z odborné veřejnosti se základními znalostmi. „Na druhou stranu certifikace od organizace FIDIC jsou zaměřeny na to, aby poskytovaly mezinárodním organizacím a společnostem jasné potvrzení, že konzultant splňuje vysokou mezinárodní úroveň znalostí, kterou má pouze omezený počet konzultantů,“ vysvětluje Ondřej Vaněček.

Stavebnictví potřebuje více kvalifikovaných contract manažerů

Vzdělávání našich zaměstnanců v holdingu Liftrock aktivně podporujeme. Naše společnosti nabízejí prostor pro studium, školení, kurzy či účast na konferencích. „Každému, kdo projevuje chuť se dále rozvíjet, nabízíme potřebný prostor a podporu, ať už formou nezbytných podkladů, nebo především prostřednictvím odborných debat,“ doplňuje ředitel Contract Managementu Slovensko.

Získání certifikace od organizace FIDIC je významným milníkem pro celý obor contract managementu ve střední Evropě. Certifikace od FIDIC představuje výzvu pro celý tým Contract Managementu Slovensko a my v Liftrocku jsme rádi, že už o ni projevilo zájem mnoho dalších kolegů. „Je důležité obor contract managementu neustále rozvíjet. Čím více kvalifikovaných contract manažerů bude v České republice a na Slovensku, tím více se podaří snížit počet špatných nápadů, které v našich podmínkách nejsou vzácné,“ uzavírá Ondřej Vaněček.

Cílem je dostat Liftrock mezi evropskou špičku konzultačních firem, říká Tomáš Hajič

Dnes vám přinášíme rozhovor s novou a významnou posilou holdingu Liftrock, která má ambiciózní plány, vize a cestu k nám z mezinárodního prostředí našel díky perspektivě, kterou v Liftrocku vidí. Co dalšího kolega Tomáš Hajič přináší a co je jeho cílem? Vyzpovídali jsme ho v dnešním rozhovoru.

Do Liftrocku nastupujete s novým rokem. Je to pro vás velká změna, vzhledem k dřívějšímu působení?

Význam této změny zřejmě dokážu objektivně posoudit až po delší době. Je ale pravdou, že posledních 25 let jsem pracoval pouze na pozicích v oblasti realizace staveb. Prošel jsem si tak celou cestu od vedoucího projektu až po ředitele společnosti, a to v rámci jedné firmy, tedy i jednoho kolektivu, který se čas od času částečně obměňoval. Nakonec jsem se rozhodl pro změnu. Vystřídal jsem nadnárodní firmu za efektivní, perspektivní a rozvíjející se společnost, která pro mě představuje neuvěřitelné možnosti spolupráce napříč celým investorským a zhotovitelským spektrem. Tato nabídka mě oslovila v takové míře, že jsem se i díky důvěře v současné vedení celé skupiny nechal zlákat ke spolupráci. Doufám, že mé dosavadní zkušenosti z realizace různých projektů pomohou doplnit odborné portfolio celé skupiny Liftrock.  

Co všechno obnáší vaše práce a za jakou agendu nesete zodpovědnost?

Vzhledem k dynamičnosti celé skupiny Liftrock je složité přesně popsat mou stávající činnost. Nejsme korporát s přesně narýsovanými chlívečky. Velmi zjednodušeně jsme mou spolupráci s novými kolegy definovali jako technickou asistenci, a to jak interní, tak externí. V praxi to znamená především vklad technického stavařského pohledu na činnosti všech částí skupiny, především pro zhotovitelskou oblast, kde v rámci technické části poradenství budu přinášet v maximální možné míře technické nápady a zhotovitelské zkušenosti při vytváření šancí, změn a claimů.

Se zapojením se počítá jak na úrovni realizací, tak při přípravě projektů a nabídek, a především u principu „design and build“ nebo PPP projektů, kde bychom se rádi podíleli se soutěžiteli také na posuzování technických řešení. Zodpovědnost je v tuto chvíli jednoznačně za získávání klientů v oblastech Design-Build a PPP projektů, metodické vedení služeb technického dozorování, technické poradenství pro claimovou agendu a zavedení value engineeringu jako další oblasti nabízených služeb. Jedná se o velmi ambiciózní zadání od skupiny Liftrock, ale věřím, že je to zvládnutelná výzva.

Máte cíl, kterého byste chtěl během práce pro holding Liftrock dosáhnout?

Rád bych Liftrock pomohl dostat do české a slovenské špičky, kde již své pozice úspěšně obhajuje. Hlavním cílem je však posun k evropským nejvyšším patrům konzultačních firem, se kterými souvisí aktuální příprava na mezinárodní projekty. Díky znalostem struktur nadnárodních společností, stylu jejich práce a principů rozhodování bych rád přispěl k úspěšnému splnění tohoto cíle. Také bych rád zavedl v Liftrocku více technický pohled na claimový a změnový management. Tento přístup totiž zatím žádná jiná konzultační firma nenabízí.

Co pro vás práce ve stavebnictví znamená?

Stavby a stavebnictví pro mě nejsou prací, ale životní náplň a vášeň, pro kterou rád neustále vymýšlím a realizuji procesní změny a nové přístupy. Jakákoliv stavba se dá přirovnat k výchově dítěte. Od početí přes školu, maturitu až po průvodcovství celým životem. Těší mě také možnost kreativity a míra mého vlivu na výsledek. Pokud zrovna nemám na starosti nějaký projekt, a to v jakékoliv pozici, jsem nesvůj, protože mi pod rukama nevzniká něco nového. Podobný zápal pro věc zde vidím nejen u vedení, ale i u mnoha nových kolegů v celém Liftrocku, které jsem měl možnost poznat. Zároveň jsem rád, že právě tento přístup je také základem firemní kultury Liftrocku.

Co je podle vás největším problémem stavebnictví a jakým směrem by se mělo do budoucna ubírat?

Asi nejlepší náhled a komentář mohu přinést do infrastrukturní části, kde velký problém představuje extrémní a cyklický výkyv v objemu investic. Ten v minulosti bohužel nevyrovnával ani stát svými vlastními investicemi do infrastruktury. Nyní se kyvadlo přehouplo do druhé extrémní pozice, kdy se v nejbližších 5 až 10 letech budou složitě hledat kapacity ve všech oblastech stavebnictví. Mluvím především o materiálových a personálních zdrojích. Obávám se „přehřátí“ systému a následného rychlého omezení objemu investic. Plánování lidských zdrojů, rozvoje a investic ve středně a dlouhodobém horizontu je u soukromé sféry velmi složité.

Co na svém oboru naopak nejvíce oceňujete?

Kreativitu a rozmanitost práce. Každý stavební projekt je jiný. Nejedná se o pečení housek, ani výrobu automobilů. Každý den stavby přinese něco nového. Je proto třeba nad prací přemýšlet, reagovat na nové skutečnosti, změny, počasí i nápady investora nebo možnosti zhotovitele. Navíc ve stavebnictví nevytváříme produkt k okamžité spotřebě, ale naše díla budou spoluvytvářet svět nejméně dalších sto let. A tak si přece nechceme před našimi dětmi a vnuky uříznout ostudu.

Velkým tématem je v současnosti digitalizace a zavádění umělé inteligence. Využíváte ji ve své práci?

Používá ji každý, tedy i já. Už jen samotným sáhnutím na mobilní telefon nebo nastartováním auta. Oproti mým studijním letům před rokem 1989 se jedná o neuvěřitelnou změnu a za posledních deset let je pokrok ještě viditelnější. Nicméně důraz a někdy až extrémní snaha o splnění digitalizačních cílů vede pouze k „potěmkinovským“ řešením, kdy ve firmě mantra „digitalisierung“ vede k nelogickým a formálním řešením, které s podstatou digitalizace nemají nic společného. Častokrát jsou tedy spíše brzdou. 

Já chápu digitalizaci jako zjednodušení a úsporu času u procesů práce s jedním zdrojem dat nebo automatizace rutinních procesů. Ve výsledku musí vést k úspoře lidských zdrojů a vytvoření jednotné informační základny pro všechny. Pro mne je srdeční záležitostí 3D strojní navádění a možnosti práce s drony, což je technická nadstavba digitalizace s neuvěřitelnou perspektivou.

Umělá inteligence mne provází celým životem. Dá se říci, že téměř od narození. Moje maminka a bratr jsou v tomto oboru na akademické půdě dodnes velmi aktivní. Proto mám na umělou inteligenci a její využití nejen ve stavebnictví optimistický pohled. V oblasti přípravy nabídek je možná její projekce do rutinních částí projektu, kde se bude zkrátka objevovat čím dál častěji. Nicméně z důvodu jedinečnosti a kreativity oboru musí být stále duchapřítomným asistentem a nápovědou. Pak je možné uvolnit ruce kreativitě a vydat se cestou svého vlastního nápadu. Tam by měla být její hranice. V oblasti umělé inteligence vidím především potenciál pro Proconom, který je dnes u nás nejotevřenějším systémem pro řízení staveb. Nadstavba AI v modulu kalkulace by mu tak velmi slušela.

Na který projekt jste za svou kariéru nejvíce pyšný?

Určitě na jihozápadní část silničního okruhu kolem Prahy, kde jsme měli na starost pokládku cementobetonového krytu, a to včetně realizace staveb 512 a 515. Vše se podařilo dokončit včas a kvalitně, navíc ve velmi turbulentní době roku 2010, kdy investor zavedl nový přístup ke schvalování změn a financování. Na celý projekt dopadaly také události spojené se změnou vlády a počínající krize, která přinášela kromě jiného i omezení investic. Na tomto projektu jsem se naučil a pochopil zásadní význam claim managementu a jeho nezastupitelnou roli ve velkých projektech. Lépe jsem pochopil taktéž standardizaci smluvních parametrů na principech FIDIC.

A jaké je vaše odreagování ve volném čase?

I při velkém pracovním vytížení jsem se vždy snažil volný čas vyšetřit a věnovat ho své široké rodině a tím jí vrátit veškerou péči o mne. S manželkou a dětmi jsme sportovci, lyžování a turistika (pěší i cyklo) je pro nás téměř nutností. Dnes již dospělé děti, které se nám rozbíhají do světa, jsme dovedli až k vrcholovému tanci a basketbalu. Tak jsme si doma „zbyli“ s Kateřinou a našimi dvěma psími pubertálními hovawarty, kteří nám zbývající volný čas s přehledem vyplňují a zároveň s láskou vrací.

Přestože pečuje o dvouletého syna, neváhala naskočit zpět do pracovního procesu. Nejprve zajišťovala hladký chod Liftrocku z domova, od září ji už ale pravidelně vídáme v kanceláři. Tereza Rumlerová, která se na pozici provozní manažerky stala klíčovou součástí našeho týmu, dokazuje, že stavebnictví není jen pro muže, ale že se stále více otevírá i ženám. Vždyť jen v naší skupině Liftrock už pracuje více než 35 % žen.

„Pro mě jako nestavaře je práce ve stavebnictví velice inspirativní. Je skvělé, když můžu nakouknout do zajímavých projektů nebo se zúčastnit exkurzí, které pro nás připravují kolegové,” popisuje Tereza Rumlerová. Oddělit pracovní povinnosti od času vyhrazeného jen pro syna pro ni ale při práci z domova rozhodně nebylo jednoduché. Alespoň ne ze začátku.

Jak se jí nyní daří skloubit profesní život s mateřstvím a jak ji Liftrock podporuje? Nejen o těchto tématech jsme si povídali v našem rozhovoru.

Co všechno obnáší vaše práce a jaké máte zodpovědnosti?

Jako provozní manažerka se snažím zajistit bezproblémový chod společnosti Liftrock, a to nejen po stránce administrativní, ale i materiální a personální. Mým hlavním úkolem je zajistit plynulost provozu ve všech směrech. 

Začátkem září se vaše pracovní nasazení v Liftrocku navýšilo. Jak velká změna to pro vás je?

Do konce srpna jsem pracovala převážně z domova a na dálku. Nyní se situace změnila, vytížení se navýšilo, a navíc docházím pravidelně do kanceláře. Ale není to pro mě zásadní změna, jen se mění pracovní prostředí. Podobně jako roste a vyvíjí se syn, tak roste a vyvíjí se i holding Liftrock. A s tím jsou spojené nové činnosti a potřeby.  

Jak se vám daří skloubit práci s mateřstvím a péčí o dítě?

Upřímně – pracovat jen z domova a zároveň se starat o dítě nebylo úplně jednoduché. Musela jsem si najít systém, abych se mohla na 100 % věnovat synovi a zároveň vyřizovat své pracovní povinnosti a úkoly, které třeba zrovna nepočkají. V tomto směru musím moc poděkovat rodině, hlavně manželovi a babičkám, protože bez nich by můj systém dost často nefungoval. Nyní je situace jednodušší, jelikož syn nastoupil od září do jeslí a zatím to zvládá skvěle. 

Usnadnil vám Liftrock nějakým způsobem přechod z home office do kanceláře?

Ano, rozhodně. Už od začátku, kdy jsme se s kluky domlouvali na spolupráci, se nám vždy podařilo najít vzájemný kompromis. Velmi důležitá pro mě byla právě flexibilní pracovní doba a možnost práce na dálku z domova.

Dříve jste pracovala v Proconomu. Lišila se tato práce nějak od vašeho současného působení v Liftrocku?

Ano, od roku 2018 až do mého odchodu na mateřskou dovolenou v roce 2021 jsem působila v Proconomu. Hlavním rozdílem je určitě počet zaměstnanců a velikost týmu, ale i zaměření. Softwarová společnost má trochu jiné potřeby než holding. Ve výsledku jsou si ale pracovní náplně velmi podobné – také jsem tenkrát měla na starosti chod společnosti včetně veškeré administrativy, provozu i personalistiky. Nyní je vše komplexnější, protože musím řešit návaznost na více společností.

Máte nějaký pracovní cíl? Čeho chcete při práci pro holding Liftrock dosáhnout?

V rámci skupiny Liftrock bych chtěla nastavit a zavést komplexní procesy a pravidla, která by vedla k menší chybovosti a větší pracovní produktivitě. Jsem si vědoma, že to není a nebude úplně jednoduchý úkol, ale věřím, že díky spolupráci s ostatními členy holdingu to zvládneme. 

Co se týče mých pracovních cílů, tak bych chtěla prohloubit a zlepšit své manažerské dovednosti a znalosti v oblasti managementu. Zároveň se chci více věnovat rozvoji vnitřních aktivit holdingu, rozšiřování benefitního programu pro zaměstnance nebo se podílet na nových projektech. 

Vystudovala jste sportovní management, ale nyní působíte ve stavebnictví. Co vás přivedlo k tomuto oboru?

Sportovní management jsem si tenkrát vybrala, protože jsem byla aktivní sportovec a chtěla jsem obohatit své sportovní zkušenosti ještě o znalosti z oblasti managementu. Pokusila jsem se vše spojit, ale to se bohužel nepodařilo, tak jsem uplatnění musela hledat jinde.

Je náhoda, že vyhrál právě obor stavebnictví, ale jsem ráda, že se mohu alespoň z části věnovat tomu, co jsem vystudovala, jelikož management má ve všech oborech stejný základ. 

A co pro vás práce ve stavebnictví znamená a jak ji vnímáte? Stavebnictví stále mnozí vidí jako obor, v němž převažují muži.

Pro mě jako „nestavaře” je práce ve stavebnictví velice inspirativní. Je skvělé, když můžu nakouknout do zajímavých projektů nebo se přímo zúčastnit exkurzí, které pro nás kolegové připravují. Ve stavebnictví bezpochyby pracuje více mužů než žen, což je pravděpodobně zapříčiněno technickými profesemi, které více lákají muže. Proto je skvělé, že u nás v celé skupině Liftrock máme více než 35% zastoupení žen, a to napříč všemi profesemi.

Jak se vám s mužskými kolegy spolupracuje a komunikuje?

Obecně jsem tohle nikdy moc neřešila – necítím rozdíl v komunikaci a spolupráci se ženami nebo naopak s muži. Osobně se držím zásady, že komunikace i spolupráce má být vždy férová a otevřená, pak se spolupracuje jedna báseň s kýmkoli.

Co je podle vás největším problémem stavebnictví a jakým směrem by se mělo ubírat?

Stavebnictví je často bráno jako konzervativní obor, který je stále postaven na papírové dokumentaci. Většina oborů se pomocí inovací posouvá dopředu, ale stavebnictví „stojí na místě”. Proto si myslím, že největším úskalím je pomalý rozvoj a nástup digitalizace a s tím související legislativa. Až se lidé přestanou digitalizace ve stavebnictví obávat a plně pochopí, že jim nemá práci brát ani je nahradit, ale že jim má práci naopak zjednodušit, zefektivnit a nabídnout moderní postupy, tak se i stavebnictví zařadí mezi obory, které se posouvají dopředu, a konečně vstoupí do 21. století. Kdybych to měla vztáhnout na svou práci, tak digitalizace mi ji ulehčuje dennodenně. Ve vztahu k Liftrocku patří velký dík Proconomu, který pro nás digitalizaci zajišťuje.

Pokud mluvíme o důležitosti digitalizace a jejím aktuálním postavení ve světě stavebnictví, není povolanějšího člověka v Liftrocku, než je Martin Sklenář. A to nejen z pozice technického ředitele, kterou aktuálně zastává, ale také díky bohatým zkušenostem z dřívějšího působení v našem Proconomu. Proto jsme s ním podrobněji probrali důležitost digitalizace a zeptali jsme se ho také na jeho názory k dalším souvisejícím tématům.

Začneme trochu zeširoka, jaký je aktuální stav digitalizace v českém stavebnictví?

Řekněme si to na rovinu, stavebnictví je obor, který digitalizace teprve čeká. Bohužel stále ve velké míře platí, že co historicky funguje v papírové formě, není potřeba zásadně měnit. V poslední době jsem však byl několikrát mile překvapen, když jsem viděl zájem o digitální formu správy dat staveb, o řízení staveb metodou BIM. I když tyto případy zatím nejsou na denním pořádku, dává mi to naději, že se digitalizaci stavebnictví blýská na lepší časy. 

Já osobně v digitalizaci spoléhám na blížící se zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM), jehož věcný záměr byl letos v květnu schválen vládním usnesením č. 298. Zákon vznikal ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu s Českou agenturou pro standardizaci, která je odborným partnerem ministerstva při realizaci vládní Koncepce zavádění metody BIM v ČR. Po vypořádání více než 300 připomínek mohly být zahájeny práce na paragrafovém znění. Letošní rok tedy beru jako významný posun při prosazování metody BIM jako součásti zavádění digitalizace v českém stavebnictví. Plán legislativní práce vlády ČR počítá s předložením zákona do konce letošního roku. V každém případě bychom se už příští rok měli dočkat platného zákona o BIM. Těším se na okamžik, kdy budeme moct říct, že naše stavebnictví žije v digitálním prostředí, a jsem přesvědčen, že ta doba už je blízko.

Pokud byste to měl porovnat s okolními trhy, je zde situace obdobná?

Metodu BIM si jako cestu k digitálnímu stavebnictví zvolila velká část vyspělých zemí světa. Dobrou zprávou je, že Česko příliš nezaostává. V mnoha zemích řeší velmi podobné problémy jako my. Ale nemá cenu si zastírat, že některé země mají před námi i poměrně velký náskok. Přičemž pro dobré zkušenosti nemusíme chodit nijak daleko. Všem bych doporučil se podívat do Estonska, kde v průběhu pouhých dvou let zvládli implementovat metodu BIM jako součást digitálního stavebního řízení. Jestli tedy umím dobře počítat, tak Estonci potřebovali na skutečnou digitalizaci stavebního řízení oproti nám pouhou třetinu času, kterou jsme zatím na přípravu metody BIM spotřebovali u nás.

Pro mne osobně je digitalizace stavebnictví přirozený proces, který nepředstavuje neřešitelný úkol, a zahraniční zkušenosti můj názor jenom potvrzují. Velmi vhodnou platformou pro porovnání zkušeností se světem je Global BIM Task Group, který sdružuje veřejné zadavatele od Jižní Ameriky přes Evropu až po jihovýchodní Asii.

Na druhou stranu musím férově přiznat, že i u nás jsou organizace, které si vytkly digitalizaci jako svou prioritu a implementují metodu BIM jako základní pilíř řízení stavebních projektů. Jako příklad můžu zmínit osobní zkušenosti s některými krajskými správami a údržbami silnic, pražským TSK i s některými kraji a městy, přičemž jako podklady jim slouží metodické dokumenty a technické předpisy České agentury pro standardizaci i Státního fondu dopravní infrastruktury.

Zůstaneme-li u aktivit státu, vnímáte stávající legislativu jako dostatečně připravenou na otázky digitalizace? Jaká je součinnost se státní sférou?

Od května 2017, kdy vláda schválila rozhodnutím č. 682 materiál MPO Koncepce zavádění metody BIM v České republice, uplynulo hodně času. Původní záměr vlády je nutné pochválit, vytkl si ambiciózní cíl digitalizovat stavebnictví jako součást implementace metody BIM do roku 2022. Od té doby stát vyvíjí celou řadu aktivit, připravuje standardy v oboru, ale jde to pomalu. Aktualizovaný harmonogram Koncepce zavádění metody BIM v ČR do veřejné správy už jednou posunul termín na červenec 2023. Ani ten ale nebyl naplněn, a tak dnes všichni spoléháme na přípravu a schválení zákona o BIM, který jsem již zmiňoval. Teprve platnost tohoto zákona posune digitalizaci stavebnictví o generaci dopředu. Než bude zákon schválen, aktivity státu čeká ještě minimálně rok tvrdé práce s dokončením veškerých standardů, metodik a implementací myšlenek digitalizace do smluvních vzorů. Výrazný posun ale vidím zejména na straně České agentury pro standardizaci, která v posledním roce citelně zintenzivnila úsilí. Za sebe vnímám především pokroky v oblasti Datového standardu staveb (DSS). Tady se podařilo obnovit spolupráci se Státním fondem dopravní infrastruktury. Díky tomu došlo i ke sjednocení pohledu na metodu BIM. Výsledkem memoranda uzavřeného mezi oběma subjekty je prolnutí dvou datových standardů (DSS a DSS DI) do jednoho celku. Shrnul bych to tedy tak, že stát s přípravou digitalizace v cílové rovince ještě není, ale už se do ní blíží.

Stále častěji se objevuje otázka financování ze strany státu prostřednictvím dotačních titulů. Vnímáte to jako pozitivní motivaci? Jak hodnotíte podpůrné aktivity státu v tomto segmentu obecně?

Vládní snaha zavést metodu BIM do veřejné správy byla motivována myšlenkou podpořit i její adaptaci v soukromém sektoru a posunout tak celý sektor stavebnictví k digitální budoucnosti. Je zřejmé, že v současné době ale většina veřejných zadavatelů zápasí s napjatými rozpočty, a proto rozvojové investice brzdí. Z tohoto pohledu pak dává smysl podpořit ty organizace, které mají zájem připravit se na budoucnost a vidí v metodě BIM potenciál. Nakonec využití dotačních prostředků na další rozvoj je smysluplné. Obecně si ale myslím, že prostor pro podporu a role státu obecně je zejména ve zmíněné podpoře legislativy, kterou jsme spolu již probrali. Platí ale zásadně, že by finanční podpora neměla být motivací. Důležité je podpořit jen takové projekty a takové zadavatele, kteří myšlenkou digitalizace žijí a mají připravený smysluplný rozvojový plán.

Digitalizační nástroje vás provázejí už dlouho. Co vnímáte jako alfu a omegu ve vztahu k digitalizaci? Dá se použít univerzální postup, podle něhož by firmy byly schopné svou agendu digitalizovat?

Za alfu a omegu digitalizace stavebnictví považuji nástroje pro evidenci a správu informací staveb, které představují dokumenty a celou řadu dalších strojově zpracovatelných dat. V rámci metody BIM se jedná o společné datové prostředí (CDE) pro správu dokumentů, procesů a informačních modelů staveb, na které jsou následně navázány další systémy pro časové a finanční řízení staveb, elektronický stavební deník a další agendy. 

Takto koncipovaná správa digitálních dat stavby lze jednoduše standardizovat na základě jednotných pravidel v oboru, jejichž aplikováním by bylo umožněno vytvoření univerzálního řešení digitalizace stavebnictví. 

V tom však je podle mých zkušeností ten největší kámen úrazu digitalizace, protože na jednotných pravidlech se zúčastněné strany v rámci procesu přípravy a realizace staveb nejsou schopny dohodnout. 

Přicházejí za vámi klienti sami s žádostí o komplexní řešení digitalizace?

Za dlouhá léta v oboru se změnilo mnoho věcí, a tak lze říct, že i díky přípravě zmíněného zákona o BIM se začínají objevovat firmy, které vnímají digitalizaci jako nevyhnutelnou a chtějí na ni být připraveny. Takže ano, první vlaštovky se již objevují, což vnímám jako velmi pozitivní zprávu pro české stavebnictví.

Digitalizace představuje také mnoho práce při implementaci do vnitřní struktury firmy. Jaká forma je za vás nejefektivnější? Manuály, školení nebo jiné formy převádění do praxe?

Ideální forma, jak si osvojit pravidla i nástroje digitalizace, je jejich využívání v praxi. Proto pracujeme s tzv. pilotními projekty, kdy uživatelé mají možnost a motivaci se s nástroji dokonale seznámit a osvojit si je. Teoretická příprava a školení, která se uskuteční před vlastním nasazením nástrojů a implementací metody BIM do organizace, nejsou tak efektivní.

Jaké tři aspekty digitalizace jsou z vašeho osobního pohledu nejefektivnějšími pomocníky u stavebních projektů?

Zásadní přínos digitalizace je nastolení pořádku v informacích, jejich přehlednost a dostupnost. Toho bez digitálních nástrojů docílit prostě nelze. Samozřejmě že sebelepší nástroje digitalizace stavbu samy nepřipraví ani nezrealizují, ale stavby lze následně velmi efektivně řídit, vyhodnocovat a v neposlední řadě se poučit do dalších projektů.

Existuje nějaká oblast, která je stále těžko převoditelná do digitální podoby?

Jsem přesvědčen, že neexistuje. Nevidím velký rozdíl mezi stavebnictvím, průmyslem a dalšími odvětvími, přičemž nás zkušenosti z těchto jiných oborů učí, že s podporou digitálních nástrojů je výroba efektivnější a spolehlivější.

Kam byste chtěl směřovat digitalizaci Liftrocku v nejbližší budoucnosti?

Určitě se zaměřujeme na plnou podporu metody BIM napříč všemi společnostmi v Liftrocku. Nechceme se spoléhat na to, že nás metodu BIM někdo naučí v budoucnu, až začne platit zákon, který jsme již několikrát zmínili. Proto s danou problematikou pracujeme už dlouhé roky a budeme na BIM po všech stránkách připraveni ještě před počátkem jeho legislativní povinnosti.

Bude „chycení digitalizačního vlaku“ výhodou, nebo nutností?

Dnes se v rámci implementace digitalizace do organizace můžeme bavit o výhodě, v blízké budoucnosti to však bude nutnost. 

My sami na digitalizaci pracujeme už dlouhou dobu, protože rozumíme tomu, co nám přináší, a jsme si plně vědomi jejích výhod. Dá se říct, že kdo nebude připraven na plnění požadavků na digitalizaci, v blízké budoucnosti se velkých stavebních zakázek prakticky nebude moct účastnit.

Máte nějaký vzkaz pro zastánce tužek a papíru?

Kdo se na digitalizaci připravuje již dnes, bude mít v budoucnu všude otevřené dveře. Kdo spoléhá stále na tužku a papír, toho žádná budoucnost nečeká. V každém případě nás ale zkušenosti z jiných oborů učí, že digitalizace je nevyhnutelný proces, který nelze zastavit. Navíc je to proces, který zcela mění pravidla. Není tedy možné zůstat stranou, je jen na nás, jestli příležitosti, které nám digitalizace dá, dokážeme využít.

Zodpovídají za kvalitu, bezpečnost a dodržování termínů na stavbách. Přestože odborníkům ve společnosti Quality Management digitalizace každý den usnadňuje práci, osobní komunikaci mezi investorem, zhotovitelem a ostatními partnery projektu stále považují za nenahraditelnou.

„Stavba je živý organismus. Stále ji dělají lidé, ne stroje, a proto mezilidská komunikace ze stavebnictví nikdy nevymizí,“ říká Aleš Rožec, jednatel a obchodní ředitel společnosti Quality Management. 

S kolegou Alešem Bednářem, který je jednatelem společnosti a zodpovídá za pozemní a dopravní stavby, se shodují, že kromě pomalé digitalizace se stavebnictví dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikované pracovní síly a odborných kapacit a také s nekvalitními projekty. „Se vším si ale dovedeme poradit a stavbu řešíme společně jako tým,“ zdůrazňuje Aleš Bednář.

V čem je vaše společnost Quality Management unikátní?

Aleš Bednář: Jsme odborníci a lídři na trhu v našem oboru. Každému zákazníkovi nabízíme komplexní a profesionální služby.

Aleš Rožec: Navíc se odlišujeme tím, že jsme součástí silného holdingu, o který se můžeme opřít. A to hlavně po stránce odbornosti.

Jaká je úroveň stavebnictví v České republice oproti zahraničí z pohledu činností, které zajišťuje Quality Management, tedy z pohledu TDS (technického dozoru stavebníka) a KOO BOZP (koordinace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)?

AB: Úroveň poskytovaných služeb TDS a BOZP je podle mého názoru v Česku minimálně na stejné úrovni jako v zahraničí.

AR: Stavebnictví se nejvíce posunulo v úrovni bezpečnosti, a to hlavně u větších společností, které jsou kapitálově silnější. U většiny zhotovitelů a investorů jsou pracovníci technického dozoru a koordinace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vnímáni jako partneři, kteří stavbu posouvají kupředu. Ve srovnání se zahraničím však svět musíme dohnat v digitalizaci.

Jaké konkrétní přínosy má digitalizace pro vaši společnost a její činnost?

AR: Digitalizace urychluje komunikaci, zápisy do stavebního deníku a veškerou evidenci (zápisů, dokumentace KZP atd.).

AB: Přesně tak. Digitalizace nám usnadňuje práci a umožňuje přehledné a precizní řízení stavebního procesu ve fázi přípravy, realizace i následné kontroly.

A co kromě digitalizace vidíte jako největší příležitost ve stavebnictví?

AR: Velkou příležitost spatřuji v zavádění metody BIM (Building Information Modelling) a také ve větším využití dřeva a dalších alternativních materiálů.

AB: Důležitou roli bude hrát i komplexnost nabízených služeb holdingu Liftrock.

V rámci TDS funguje Quality Management jako mezičlánek mezi investorem a zhotovitelem stavby. Jak obtížné je zkoordinovat jejich požadavky a vzájemnou komunikaci?

AB: Stává se, že někdy musíme vyřešit problém, který nastane. Ale jsme profesionálové a nic pro nás není překážka. Poradíme si a stavbu řešíme společně, týmově a ke spokojenosti objednatele i uživatelů.

AR: Vždy záleží na lidech, kteří se setkají na konkrétním projektu. Stavba je živý organismus, který se stále vyvíjí a mění, a proto je důležitá komunikace. Především ta osobní. Stavbu stále dělají lidé, nikoliv stroje, proto si myslím, že komunikace mezi jednotlivými partnery projektu je to nejdůležitější. Částečně si můžeme pomoci digitalizací, ale mezilidská komunikace nikdy nevymizí. To je na stavařině tak krásné, ale přitom obtížné.

Quality Management zajišťuje také výkon koordinátora BOZP na staveništi. Které tři věci jsou na stavbě nejdůležitější pro zajištění bezpečnosti?

AR: Každý na stavbě by měl myslet především na to, že zdraví a život máme jen jeden. Podle toho by se všichni měli chovat a současně by měli brát ohledy i na ostatní kolegy na stavbě.

AB: Kromě toho je potřeba klást důraz na zodpovědnost, důslednost a znalost problematiky příslušné legislativy a souvisejících předpisů.

S jakými problémy a nedostatky se na stavbách nejčastěji setkáváte?

AB: Myslím, že k hlavním problémům patří právě neznalost předpisů a legislativy, ale také neodbornost a nedostatek odborných kapacit. Ze strany zhotovitelů a projektantů se pak často setkávám s nekvalitně připravenými projekty a přípravou, která je neorganizovaná a nekoordinovaná. 

AR: Z mého pohledu je největším problémem nedostatek lidí ve stavebnictví. S tím souvisí nízká kvalita prací a neodbornost lidí na stavbách. Je potřeba lákat mladé studenty na střední školy a odborná učiliště a následně na vysoké školy stavebního směru. Chybí dělníci, stavbyvedoucí, přípraváři i rozpočtáři.

Aleš Bednář se ve stavebnictví pohybuje už 31 let, Aleš Rožec v oboru pracuje 16 let. Čím si vás stavebnictví získalo?

AB: Především situacemi, které nám přináší každodenní stavařský život. Stále je co řešit a adrenalin mi při práci rozhodně nechybí. Zadostiučiněním je pro mě kvalitní výsledek ve formě perfektního díla a spokojeného investora.

AR: Mě si stavebnictví získalo tím, že se podílím na vzniku něčeho hmatatelného a ve většině případů i užitečného. Dále se mi líbí i různorodost oboru – žádná stavba není a nebude stejná.

A co rádi děláte, když si chcete od stavebnictví trochu odpočinout?

AR: Nejlépe si odpočinu sportem. Baví mě plavání, běh a turistika. A samozřejmě nedám dopustit na čas strávený s rodinou.

AB: Mám to velmi podobně. Ve volném čase rád sportuji nebo se věnuji rodině. Kromě toho mám rád cestování a poznávání nových míst.